2013 · Poezie
Zraje jako víno
Lukáš Caletka
Náš pes
vzývá moje jméno
pokaždé, když jen s ním
pokaždé když spím
vzývá ho štěkáním
štěk, štěk, štěk
otevírá tlamu
štěk, štěk, štěk
když utíká
utíkám s ním
když se na mně dívá
vypadá to
že ví všechno co vím
když na mně zírá
podlehnu jeho pronikavým očím
když jsem s ním venku
celý svět se točí
není nad krásnou procházku
když ranní slunce vychází
i když právě nevím
kde se psík nachází
možná mi utekl
možná je za mnou
já jdu svým krokem
vnímám svět okolo
užívám si přírody
šinu se jak mlok
co vnímá každý krok
a se psem si hraje
kdo ví, možná za několik let
obejdeme svět
se psem můj život zraje
jako víno
bourbonské nebo ryzlink
jak poté můj život taje
víno ztrácí chuť
jak ležím a psík se mnou
v hrobě za kostelem
kdo by čekal
že si postel neustelem
Lukáš Caletka
Kategorie Poezie do 23 let