Život jde dál

Všechno se hroutí, už nemáš pro co žít,

hlavou ti prolétne – což všechno ukončit ?

Vzápětí se však za to stydíš,

jen slaboch tohle udělá,

jsi přece dávno dospělá

a uneseš svůj těžký kříž.

Život jde dál, ty musíš žít,

je zbabělé si život vzít

a i když často saháš na dno vlastních sil,

není tu nikdo, kdo by povzbudil,

už nemáš co bys mohla dát,

nevěříš slovům "mám tě rád",

osud tě zkouší stále víc,

když už ti nezůstane nic,

ty přesto musíš dále žít.

Je zbabělé si život vzít!

Ta lidská bída co tě drtí,

vybízí ruku podat smrti,

té nikdy nesmíš podlehnout.

Zkus znova hlavu pozvednout a vzdorovat.

Zkus znova s osudem se prát.

Ten vzdor je největší tvá síla

a kdybys stokrát na kolenou byla,

život jde dál.

Je přesto krásné žít

a nemáš právo si svůj život jen tak vzít.

Zdena Svobodová

kategorie Poezie nad 23 let