Žežulka

Vokukaná

Zvonivé kukání

neslo se nad loukou,

kde jsme s babičkou obracely seno.

„Děvečko zlatá,

tak nás zase vokukala!

Já nemám v kapce ani pěťák.“

A utřela mi zástěrou nos

a dala napít z bandasky meltu,

hořkou

jako to vokukání.

Kdo nezachrastí v kapse penězi

při tom prvním slavnostním

ku-ku,

ten nebude bohatý!

Ale my bohaté byly.

Vždycky mi babička dala pětikačku na pouť

a padesátník na eskymo.

Jak zesládla ta melta za ty roky…

A že mi jich tenkrát kukačka přála.

Tak naléhavě zní letos

to první kukání

a drobné mince v kapse studí.

Třeba mi dá zase někdo

pětikačku na pouť

nebo na eskymo,

když budu

vokukaná.

Eva Koubová – Evelína

Kategorie Poezie nad 23 let