1986 · Poezie
Záchytný bod
Roman Lohnert
Mohl bych
stát u ohrady plné koní
a dívat se, jak jim přeskakují svaly
mohl bych
stát někde u silnice
a čekat kdo mě sveze
o pár kilometrů dál
(neboť celý život se člověk veze
ať chce nebo nechce s někým v něčem)
mohl bych
se opřít o jeden z kmenů
který tu na skalách roste mnoho let
a zkusit být jako on
(nevyvrácený, čelící
rozcuchanou hlavou všem náporům
třeba se i ohnout
ale zase se narovnat)
mohl bych
snít, kdyby mě každodenní realita
netlačila tak nesmlouvavě do úzkých
mohl bych
z těchto poetických výhledů
hledat nějaký záchytný bod
kde bych chtěl stát,
kdyby mne náhodou
vytrhli z kořenů
nařezali na prkna
a obložili s námi světnice
říká se přece, že dřevo
dům zateplí
mohl bych
být i polenem praskajícím v krbu
anebo holí, která udeří
mohl bych být
ozvučnou deskou
nějakého nástroje
anebo
anebo tužkou pro básníky
Roman Lohnert
2. místo v kategorii Poezie pokročilých