Víly

V království noci,

kam smíš jenom potají.

v čase, kdy znavení čerpají síly,

se strážci stromů hvězdy si šeptají,

posvátné tajemství prozradil nesmějí,

místo, kde videl bys poslední víly.

Maj touhu tančit jen ve svitu měsíce,

pryč jsou ty doby; kdy bylo jich tisíce,

pryč jsou ty příběhy zdvižených stavidel,

zamčeni v okovech železných pravidel,

ráno se lidi už budou jen smát,

nevíříce v bytosti, jež lítaj bez křídel.

Bytosti utkané světly i stíny,

zrozeny z popela kouzelné hlíny,

oděny v závoji oparu nad vodou,

živy jen z radosti dosud že žijí,

pohladí všechny, co usnout nemohou.

Do mechu v kapradí k ránu se skryjí.

Alena Kučerová

kategorie Poezie do 23 let