Únorové čekání

Sněží.

a my za zabedněným oknem,

stěží,

svěžího vánku si teď loknem.

Sněží.

a vítr hýbe sem tam stromy,

stěží,

uteče mu ten posel chromý,

ač sněží,

nese nám zprávu o jaru,

on běží,

má batoh, nůž a kytaru.

Prší

na střechy těsných baráku,

srší,

už nedočkavost vandráků.

Veronika Kovářová

kategorie Poezie do 23 let