Táborníci

Byl jich plný šalinový kloub. Flekaté maskáče a torny kápézetek.

   "Národ. To bude národ," mumlaly si nad papírem dvě holčiny.

   "Mává. Ta ta ty ty."

   "Ta ty ty ta - Ta."

   "A jak je T?" zeptala se jedna a ani druhá to nevěděla.

   "Táborníci," přispěchal jim na pomoc kluk, co nastoupil po mně.

   "Táborníci. No jasně."

   Pak znejistěla. Kluk ještě přikývl, ale moc to nepomohlo.

   "Táborníci. Určitě, jo?"

   "Nepochybně," stál si radista na svém.

   "Ty, já se radši podívám."

   "Jé, to je krásný notýsek..."

   "..."

Vystupoval jsem. Dost možná, že za mými zády začínala láska jako trám.

Ivan Petlan – Ezra

kategorie Próza nad 23 let