2013 · Poezie
Stromová žena
Renata Přikrylová
Bloudí lesem stromová žena.
Laská se s kůrou stromů.
Sténá.
Hledí stromům do očí.
Utírá jim slzy smutku.
Jde mechovou pěšinou
zbaběle a tiše.
Větve stromů objímají
její malou duši.
Šeptá stromům do uší
dosud utajená přání.
Splývají jí slova ze rtů
slévají se v táhlý tón.
Les jí němě odpovídá
šuměním a ševelením.
Hádám co jí našeptává:
Bereš stromům dobré jméno
kradeš lesu jeho tvář.
Pláču nad tvou ženskou bídou
nad vylhaným osudem.
Renata Přikrylová
Kategorie Poezie nad 23 let