Pod širým nebem spát

Probudil jsem se veprostřed louky,

přikrytý teplem slunečním.

Vedle mě střevlík malý, hloupý,

tak spřátelil jsem se s ním.

A žízeň volá ku potoku,

chladivá voda tichem láká.

Svlékl jsem triko tak i botu,

v potoce se nahý máchám.

Kosi pějí v korunách stromů,

teď součástí jsem přírody.

Srdce mě, ale táhne domů,

tělo se vzdává svobody.

Martin Koreček – Makoves

Kategorie Poezie nad 23 let