O hvězdách a zvonech

Půlnočním náměstím zvony řičely

a obloha plakala.

Zprvu ten pláč, tichý a nesmělý,

pak oblaka zařvala.

Snad bolestí trpěla

když zvony hrály.

Od sněhu celá až do běla,

snad smutek ji pálil.

Pod celtou ukrytý, tiše jsem usínal,

a hvězda z betléma potichu padala.

Tomáš Dolenský – Čepek

kategorie Poezie