Nová naděje života

Život je krásný,

a my jak psi na provázku

nic nedáváme vsázku.

V klidu si zapálím,

a přemýšlím nad tím,

že u té své boudy

život si krátím.

Ten kdo jak snob

krátí si čas,

v klidu ať počká

až zbělá mu vlas.

Cigareta zhasla,

já půjdu teď domů

tam si dám knedlíky

kabanos k tomu

A jak jdu zpátky,

tak slyším tu zas,

to tesklivé vytí

psa z vesnice hlas.

Já jsem však mladý,

já vnímám ten čas,

slyším ten vznešený

svobody hlas.

Kdo zůstat chce u boudy,

ať zůstane tam

já nechci však prožít

jen života klam.

Teď už jsem svobodný,

a sleduji z nadhledu,

jak snoby si živoří

za vyššího dohledu.

Hynek Plch

kategorie Poezie nad 23 let