Houbařův zlý sen

Ranní mlhy věchet šedý

v cáry vánek mírný trhal,

v holínkách a v pršiplášti

rosou v trávě když jsem kráčel.

Žena moje měla medy,

když jsem z domu oknem zdrhal,

prej mě asi něčím praští,

ne, abych se někde zmáčel!

Slunce píchlo mezi smrky,

mezi řídké větve bezu,

mezi břízky, ještě spící,

mezi sosen kmeny rudé.

Moje by zas měla frky,

vidět, kudy zase lezu,

že mi straší v makovici,

že jí oko pro pláč zbude.

S potrhanou kamizolou

když jsem domů přišel zase,

žena má na mysli klesá,

slzu roní, rukou lomí,

řvouc, že s takovýmhle moulou

v širým světě nesetká se:

Všecko, co jsem přines z lesa,

na podešvi ulpělo mi.

Jiří Černohlávek – Quasinka

Kategorie Poezie nad 23 let