Dojet

Do kroku přidej, herko líná!

Za námi kvílí meluzína.

Cestu jsme dávno zatratili.

Do sněhu místo do obilí

boří se nohy lesní zvěři.

Chybí pár mil a pořád sněží.

Možná se najdou naše kosti.

Život je prostě o rychlosti.

Tak pohni tím svým líným tělem!

Jsme lovná zvěř. A nepřátelé

Za šera zkříží naše trasy.

Nevěřím, že nás něco spasí.

Na slibech vůbec nezáleží.

Jen dojet k prvním pevným dveřím.

Jen dojet, kde nás ještě chtějí.

No tak se zvedej ze závějí!

V noci se brousí zuby lesa.

Šance?

Padesát na padesát

a v zátylku mě svědí kůže.

No tak se zvedni?

Jestli

můžeš?!?

Vlastimila Hlavatá – Aťka

2. místo v kategorii Poezie oldpsavců