1979 · Poezie
Cesty
Jan Holeček – Johny
Jsou cesty dopředu i cesty zpátky,
vedou hlavní branou, zadními vrátky...
Přes pole, přes louky vedou ty cesty,
přes štíty velehor, hlavními městy...
Cesty jsou jak lidé, každá je jiná.
Je na nich kamení, je na nich špína,
v prachu se utápí, je na nich bláto
a přesto po nich jít, to stojí za to.
Jsou cesty na konci, jsou cesty zrodu,
cesty do područí i na svobodu.
Jsou cesty za zlatem, kde kyne sláva...
Kde nikdo nechodí, tam roste tráva.
Jsou cesty na sever, jsou cesty na jih,
od pólu k rovníku, v neznámých krajích...
Cesta na Řím vede alejí stromů,
ale ta nejhezčí, ta vede domů.
Cesty jsou jak lidé, každá je jiná.
Je na nich kamení, je na nich špína,
v prachu se utápí, je na nich bláto
a přesto po nich jít, to stojí za to.
Jan Holeček – Johny
2. místo v kategorii Poezie pokročilých