1988 · Poezie
Bez iluzí
Stanislav Zárybnický – Houla
Jiskrná upřímnost a zalomený palec
chlapácké pohledy bodají soukromí
Každý jsme tramp, každý jsme světa znalec
každý z nás palec vždy s každým zalomí
Toulavé boty mají roztoulané duše
toulaví snobi znají origoš a módu
Trapsavec? Vítězím! Porta? Jen hudby fušer!
Uznávám campy svý a taky rodnó hródu
Trapeři zvůleboží. Hráči na romantiku
otroci tradice a všech nádherných zvyků
Paliči nařízení, nevděční rebelanti
Šéfové sami sebe? Snad moci diverzanti?
Trampové bez bázně, trampové bez poskvrnky
– jenomže po čase chutnáme jak trnky
bez zkušenosti mrazů hořkneme navzájem
a snad podobni plazům sháníme podnájem
Chatové osady a elektrické zpěvy
každý si z ortodoxna svého něco sleví
A sny o peřejích či volné prérii?
Kde sídlí jistot, že ty sny přežijí?
Sedávám u ohně a ztrácím iluze
my všichni povinně chodíme na schůze
my všichni povinně si neschvalujem sebe
a pořád za nehty
a pořád za nehty
nás u těch ohňů zebe
Stanislav Zárybnický – Houla
1. místo v kategorii Poezie nad 23 let