Amatérský tramping

(ničím nerušený skoromonolog pamětníka starých časů)

„A hele, stopař! Ať nejedu sám – já ho vezmu.“

…hm, tak vy jste tramp? A cože stopem – pospícháte? Jó, peníze? Jinak byste jel vlakem, no ne! Peníze… Jako ten fotbal… Nojo, jako fotbal… Kdepak amatérskej čutec a amatérskej tramping! To už néni… jó kdysi, to trampové dělali fakt všecko zadarmo a rádi. Ale dneska? Amatérskej tramping: Děte mi s tím k šípku, prosím vás! My vrahovali vlakem čistě! Bez jízdenek! A bez peněz, pane. Jezdili jsme tenkrát všichni zadním vagónem a když se tam náhodou vodvážil štiplístek, to byla mela. Jéjej! Nikdo neví jak, ale vždycky vyskočil v tunelu zadní plošinou na koleje. Kdepak jízdenky. To nebejvalo!

…A hajný? No ty s náma byli jedna ruka. Vono jim taky nic jinýho nezbejvalo. Zákon silnějšího, víme? Co? Legitimace? Bločky? Né, to my neznali…

   A co žrádlo? Konzervy a polotovary? Jó, to zas jo! Jenomže polotovar, to bejvalo brambořiště a nejlepší konzerva dobře vodehnaná husa. Nebo taky zajíček vokáček. Jako, do voka chycenej, víme? No, i vopuštěnej pes se moh‘. Nejlíp služební. To se zabily dvě mouchy jednou ranou! Ale dneska? – každej má maso voplechovaný v poniklovaný pixle. Snad aby mu ho někdo nerozstřílel. I když bouchačky se už dneska taky nevozej…

…A jak že je to s těma legitimacema a bločkama? Jo ták? Státní ochrana. Lesní stráž! Bločky? Jó pokutový! Ahá! Nojo, nojo. A to platíte, žejo? To je blbý, to je blbý…

   A co potlach? Povolení vyběháte, kolky nakoupíte? No né! To sou věci… A tomu říkáte tramping? Amatérskej tramping? Dyť je to dneska všecko koupený a zaplacený! Amatérskej tramping! Dneska! Děte mi s tím k šípku, prosímvás! Jó, kdysi, to trampové dělali všechno zadarmo a rádi!

   Že už dál nepojedete? Jo ták, vy ste na místě. Tak nashle…

…“Eště že mám tu chatu a auto, že už nemusím jezdit na čundry…“

Karel Vidimský – Cimbura

2. místo v kategorii Próza pokročilých