*10. 8. 1940 Bohuslav Stránský – Bob

– absolvoval letecké učiliště, nejprve štábního

a poté pilotního směru, po dvou letech odešel do civilu a nastoupil jako

mechanik montáže do strojíren v Kunovicích. V roce 1965 absolvoval

Ústřední tábornickou školu, na ustavujícím sněmu ČTU 29. 6. – 30. 6. 1968

na Slunečné pasece byl za Jihomoravský kraj zvolen do Nejvyšší rady .

V roce 1968 krátce pracoval v aparátu odborů (ROH) a poté do roku 1970

v ČTU; za normalizace vyloučen z KSČ, pracoval  v podniku ČTU jako tiskař;

od roku 1973 náčelník instruktorského sboru Metodické rady pro pobyt

v přírodě ČÚV SSM začátkem 70. let až do nuceného odchodu.

V roce 1971 se vrátil k původní profesi do strojíren v Kunovicích jako

letecký mechanik od roku 1990 jako vedoucí výroby, až do odchodu do

důchodu v roce 2001;

v 70. a 80. letech pracoval s mládeží v ZO Svazarmu podniku Aerotechnik

v Kunovicích;

V roce 1990 se angažoval při obnově ČTU, ještě v roce 2009 působil jako

hospodář ČTU v Chřibskokarpatské oblasti.

Publicista - publikace o historii tábornictví v 60.letech Znám plno vůní

(TK KLETR, 2008) a byl editorem publikace Pavel Hála - Pedrovy povídky

(TK  KLETR, 2013)

Na základě nominace klubu KLETR, štábu Bambiriády a města Uherského

Hradiště obdržel v roce 2005 Ocenění Zlínského kraje za dlouhodobou

a kvalitní práci v oblasti volnočasových aktivit dětí a mládeže.

V nominaci na tuto cenu bylo uvedeno:

Bohuslav Stránský patřil k zakládajícím členům České tábornické unie v roce

1968. Tehdy založil a vedl Klub mladých táborníků Velká Medvědice

a současně vedl jako náčelník Chřibskokarpatskou oblast ČTU. Po roce 1970,

kdy byla činnost ČTU násilím ukončen, byl donucen opustit veřejně práci

s dětmi a mládeží. Přes toto omezení a neustálé kontroly byl vůdčí

programovou osobností u ZO Svazarmu při podniku AEROTECHNIK, ve

kterém pracoval až do roku 2001, která ve své široké činnosti praktikovala

myšlenky a činnost České tábornické unie, včetně práce s dětmi, skryta pod

ochranou provádění turistiky.

Po listopadu 1989 inicioval vznik samostatného klubu KUFR – Klubu úplně

fantastické rekreace, občanského sdružení, které bylo registrováno ihned po

vydání zákona o shromažďování občanů. Stál rovněž u vzniku dalšího

sdružení dětí a mládeže – DUHA. Jeho základní dětský článek – družina KUFR,

byl součástí této organizace.

V KUFRU vedl v letech 1990 až 2001 desítky akcí, táborů i vzdělávacích akcí

pro vedoucí dětských akcí. Současně pomáhal obnovené ČTU v oblasti jako

hospodář.

V roce 200O obhájil projekt na vydávání informačního zpravodaje pro

organizace, pracující s dětmi v regionu Uherské Hradiště, vydávaného od

založení ICM (Informační centrum mládeže?) v Uherském Hradišti jako jeho

měsíční zpravodaj. Zpravodaj dodnes pravidelně vychází a jmenovaný je stále

členem jeho redakční rady i členem vedení Klubu přátel ICM.

V roce 2001 odchází do důchodu, spolu s dalšími vytvářel v rámci ČTU

tábornický klub KLETR a štáb regionální Bambiriády, který pod jeho vedením

připravoval Bambiriádu  v Uherském Hradišti v roce 2002 a v létech dalších.

Během svého působení v dětském hnutí vychoval dvě generace dalších

vedoucích dětských kolektivů, nesmírnému množství účastníků akcí ČTU,

DUHY, KUFRU i KLETRU, předával své zkušenosti a učil je lásce k přírodě

a hlavně je vedl k návykům, jak se v ní chovat. Učil je kamarádství, vysoké

odpovědnosti, turistickým a tábornickým dovednostem, sám se snažil

získávat nové poznatky a dovednosti na různých odborných školeních –

absolvoval Ústřední tábornickou školu letní i zimní, odborná školení

vysokohorská, vodácká, outdoorová  a podobně. Své odborné znalosti

předával a stále předává mladší generaci a dětem.

Patří k vůdčím osobnostem vedoucích dětským organizací nejen v KLETRU

a ČTU, ale i regionu města Uherského Hradiště. Organizuje výstavy

neziskového sektoru, je organizátorem kulatých stolů zástupců dětských

organizací s představiteli města, podílel se na vydávání časopisů ČTU oblasti i

klubu KLETR.