† 6. 5. 1862 Henry David Thoreau

– americký filosof, jeden z hlavních představitelů

transcendentalismu, dále esejista, moralista, prozaik a básník.

Narodil se jako třetí ze čtyř dětí Johna a Cynthie Thoreauových. Jeho

sourozenci byli starší sestra Helen, mladší Sophia a o dva roky starší bratr

John. V letech 1828 - 1833 navštěvoval concordskou akademii (Concord

Academy) a poté pokračoval ve studiích na Harvard College, kde se věnoval

angličtině, řečtině, latině, filosofii, matematice, astronomii, teologii a

nepovinně také přírodopisu, mineralogii, anatomii, francouzštině, němčině,

italštině a španělštině. Zejména znalosti jazyků se ukázaly být velmi užitečné

– díky nim mohl číst díla klasiků v originále a v některých jeho knihách se

objevují například přímé citace v řečtině. Studia na Harvardu ukončil v roce

1837.

Po návratu z Harvardu přijal místo učitele na concordské Center School,

ale pracovní poměr netrval dlouho. Po dvou týdnech přišel na hospitaci jeden

z členů školní komise a mladému učiteli vytkl, že ve svých hodinách málo

používá rákosku. Thoreau tedy náhodně vybral několik žáků, těm

demonstrativně napráskal a ještě ten den dal výpověď. To ho v rodném městě

nepostavilo do dobrého světla, stejně jako když se někdy v této době rozhodl

změnit své původní jméno David Henry na Henry David. Většina jeho

spoluobčanů totiž měla zato, že jméno dané při křtu, tedy od Boha, by člověk

neměl měnit.

V dalších letech se Thoreau podílel na činnosti rodinné továrny na výrobu

tužek, živil se jako zeměměřič, se svým bratrem Johnem provozoval

soukromou školu a pracoval jako zahradník a údržbář v domě svého přítele

a mentora Ralpha Waldo Emersona.

V roce 1839 vyrazili bratři Thoreauovi na dvoutýdenní cestu lodí, kterou

Henry později shrnul do jednoho týdne v knize Týden na řekách Concord

a Merrimack (A Week on the Concord and Merrimack Rivers, 1849). O tři

roky později John Thoreau (ml.) umírá na tetanus, což Henry velice těžce nese,

ale zároveň v něm tato událost probudí kreativitu a přijímá Emersonův návrh,

aby napsal recenzi na přírodopisné zprávy o fauně a flóře Massachusetts.

Vzniká tak jeho první esej s přírodní tematikou „Přírodopis státu

Massachusetts" (Natural History of Massachusetts) publikovaný v časopise

the Dial.

V březnu 1845 začal žít samotářský život. Počal si stavět chatku na pozemku

vlastněném jeho dlouholetým přítelem Ralphem Waldo Emersonem. Do

chatky, která jej stála přesně 28 dolarů a dvanáct a půl centu, se Thoreau

symbolicky nastěhoval 4. 7. 1845 na americký Den nezávislosti. Od tohoto

data se počítají dva roky a dva měsíce nezávislého života, které Thoreau

strávil u rybníku Walden, nedaleko svých přátel a rodiny v Concordu. Toto

životní období později Thoreau popsal v díle Walden (1854).

Během svého pobytu u Waldenu (přesněji v červenci 1846) byl při jedné ze

svých cest do města zatčen a vsazen do vězení pro daňový dluh. Thoreau totiž

vědomě odmítl finančně podporovat stát, který vedl podle něj bezdůvodnou

válku s Mexikem a toleroval otrokářství, a neplatil proto tzv. daň z hlavy. Daň

za něj sice kdosi zaplatil – pravděpodobně jeho teta Maria Thoreauová –,

takže ve vězení strávil pouze jednu noc. Jeho čin tehdy nevzbudil žádný větší

společenský ohlas, ale na jeho základě sepsal Thoreau významnou esej „Odpor

vůči vládě" (Resistance to Civil Government), jenž teprve po jeho smrti získala

název Občanská neposlušnost (Civil Disobedience).  Tato esej později

významně ovlivnila bojovníky za lidská práva, jako byli např. Mahátma

Gándhí nebo Martin Luther King.

Střídavě si vydělával na živobytí jako učitel, zemědělec nebo jako pracovník

v továrně na tužky, jež patřila jeho rodině. Vynalezl rovněž stroj na

zjednodušení výroby, a podařilo se mu tak snížit výrobní náklady.

Thoreau nepatřil k vášnivým cestovatelům. Nejraději trávil čas v lesích kolem

svého rodného města a cestoval ve svém nitru. Přesto podnikl několik

zajímavých výprav, např. k mysu Tresky (Cape Cod), do White Mountains ve

státě New Hampshire a do oblasti kolem hory Katahdin v Maine.

Snažil se obrodit osobnost návratem k přírodě. V osamoceném životě v lese

viděl prostředek spásy před dehumanizačním působením civilizace. Byl

velkým znalcem přírody, ale její znalost ve smyslu znalosti jejích jevů

nepovažoval za podstatnou. Důležité pro něho bylo proniknout, vcítit se

do ducha přírody a žít s ní v souladu. Kniha Walden přitom o něm vzbudila

nesprávný dojem jako o poustevníkovi odmítajícím lidskou společnost

a civilizaci. Pravda je, že do lesů neodešel, aby se stranil společnosti a lidí.

Chtěl být blíže k přírodě. Jeho postoj k civilizaci je složitý. Zásadně ji

neodmítal, a zejména ne kulturu (sám byl velmi vzdělaný a miloval klasická

díla antiky, Číny, Anglie atp.) Viděl, že civilizace připravuje člověka o mnoho,

a to o důležitější hodnoty, než které dává, a že sama je namnoze zneužívána

proti lidem, a ti ji zneužívají na úkor opravdových hodnot ke zbytečnostem

a rozmařilosti.

Dílo – 1. Vybrané eseje (s datem vydání): Aulus Persius Flaccus (1840), Služba

(The Service, 1840), Výprava na horu Wachusett (A Walk to Wachusett, 1842),

Zimní procházka (A Winter Walk, 1843), Ráj znovu (ne)nabytý (Paradise

[To Be] Regained, 1843), Občanská neposlušnost (původně: Vzdor vůči státní

vládě – Resistance to Civil Government, 1849), Chůze (Walking, 1862), Yankee

v Kanadě (Yankee in Canada, 1853), Otroctví v Massachusetts (Slavery

in Massachusetts, 1853), Život bez zásad (Life Without Principle, 1863),

Podzimní barvy (Autumnal Tints, 1862), Obhajoba kapitána Johna Browna

(A Plea for Captain John Brown, 1860), Mučednictví Johna Browna

(Martyrdom of John Brown; jiný název: Po smrti Johna Browna – After the

Death of John Brown, 1860), Poslední dny Johna Browna (The Last Days

of John Brown, 1860), Sukcese lesních stromů (The Succession of Forest Trees,

1860), Divoká jablka (Wild Apples, 1862);

2. První knižní vydání esejů: Excursions (Boston: Ticknor and Fields, 1863)

A Yankee in Canada, with Anti-Slavery and Reform Papers (Boston: Ticknor

and Fields, 1866)

3. Knihy a) vydané za Thoreauova života: Týden na řekách Concord

a Merrimack (A Week on the Concord and Merrimack Rivers, Boston: James

Munroe and Company, 1849), Walden aneb Život v lesích (Walden or Life

in the Woods, Boston: Ticknor and Fields, 1854)

b) posmrtně vydané: Mainské lesy (The Maine Woods, Boston: Ticknor and

Fields, 1864), Mys Tresky (Cape Cod, Boston: Ticknor and Fields, 1865)

4. Deníky Journal I-XIV (Boston: Houghton Mifflin Co., 1906)

České překlady

Walden čili Život v lesích. Praha : Jan Laichter, 1902. Překlad Zdeněk Franta.

Walden či Život v lesích. Praha : Knihovna Walden, 1924. Překlad Miloš Seifert

Toulky přírodou a pohledy do společnosti. Praha : Jan Laichter, 1925. Překlad:

Zdeněk Franta, Čeněk Kočí.

Přátelství. Praha: Sfinx – B. Janda, 1927. Překlad Emanuel Lešehrad.

(Ve stejném svazku se nachází eseje R. W. Emersona "Kultura" a "Sebedůvěra".

"Přátelství" je esej, který Thoreau zařadil do své první knihy Týden na řekách

Concord a Merrimack.)

Walden či Život v lesích. Praha: J. Otto, společnost s r.o., 1933. Překlad Miloš

Seifert

Walden čili Život v lesích. Praha : Jan Laichter, 1949. Překlad Zdeněk Franta.

Ilustrace Rudolf Růžička.

"Walden čili Život v lesích". In Chvála věcí. Praha : Albatros, 1980. Překlad

Vladimír Smetáček. (Jde o krátký úryvek z první kapitoly knihy Walden čili

Život v lesích.)

"Šarlatový dub". In Věčná příroda. Praha : Albatros, 1984. Překlad Vladimír

Smetáček. (Jde o část Thoreauova eseje "Podzimní barvy".)

Walden aneb Život v lesích. Praha: Odeon, 1991. Překlad Josef Schwarz.

ISBN 80-207-0278-4

Občanská neposlušnost a jiné eseje. Poprad: Christiania, 1994. Překlad

Vladimír Paulíny. ISBN 80-967301-0-X

Občanská neposlušnost. Brno : Zvláštní vydání, 1995. Upravený překlad

Zdeňka Franty. ISBN 80-85436-22-1

Chůze. Brno: Zvláštní vydání, 1995. Upravený překlad Zdeňka Franty.

ISBN 80-85436-36-1

Walden aneb Život v lesích. Praha : Paseka, 2006. Překlad Josef Schwarz.

ISBN 80-7185-671-1

Toulky přírodou. Praha: Paseka, 2010. Překlad Jan Hokeš.

ISBN 978-80-7432-038-5

Chůze. Praha : Dokořán, 2010. Překlad Jaroslava Kočová. Ilustrace: Lucie

Straková. ISBN 978-80-7363-317-2

Esence života: výběr z poezie. Praha: Obec širšího společenství českých

unitářů, 2012. Překlad Lenka Štěpáníková. ISBN 978-80-904909-1-8

Mainské lesy. Praha: Paseka, 2012. Překlad Jan Hokeš.

ISBN 978-80-7432-195-5

Občanská neposlušnost a jiné eseje. Praha: Nakladatelství Paseka, 2014.

Překlad Jan Hokeš. ISBN 978-80-7432-340-9

Občanská neposlušnost a jiné texty o svobodě a nesvobodě. Olomouc: Broken

Books, 2014. Překlad Jaroslava Kočová. ISBN 978-80-905309-2-8.

Deník (Praha-Litomyšl, Nakladatelství Paseka, 2021)

Překlad Jan Hokeš. ISBN 978-80-7432-972-2

/†Concord, Massachusetts, USA/