* 3. 4. 1903 Antonie Bukovanská (rozená Konopásková) – Sylva – Šipka

–

původně u Skautů Socialistů pod přezdívkou Sylva, poté  woodcrafterka;

Kmen Vlčích máků, Kmen Táborité, Kmen Bílý Slunovrat;

působila v LLM od roku 1923 jako náčelnice Kmene Vlčích máků z Prahy.

Velmi brzo se stala v lize vůdčí osobností a členkou náčelnictva i Rady

důvěrníků (1923), účastnila se sněmu, který byl završením  tábora ve dnech

5. – 20. 7. 1924 na Ostrově dávné touhy uprostřed Berounky nedaleko

Berouna. 29. 3. 1925 odstupuje z bnáčelnictva spolu se svým pozdějším

manželem K. Bukovanským anáčelníkem P. Koudelou.

Spolu se svou sestrou Marií podporovala levicové směřování P. Koudely

a Josefa Fišera, ale podobně jako M. Vavrda či K. Bukovanský se postavila

proti převratu Isawanů.

Od roku 1927 podnikal Jaroslav Šimsa jako náčelník LLM kroky

k opětovnému sjednocení woodcraftu v Československu, pro jeho

dlouhodobou nemoc došlo ke sjednocení až na podzim 1928.

Jako členka náčelnictva sjednocené Ligy československých woodcrafterů

zodpovědná za práci pro děvčata byla A. Bukovanská  zvolena členkou Rady

důvěrníků dne 21. 10. 1928. Volba Rady důvěrníků se konala ve dnech

20. - 21. 10. 1928 ve Studentském domově v Praze II – Na Slupi.

Slučovací sněm tehdejších dvou woodcrafterských organizací (Ligy Moudrost

lesa a Ligy lesní moudrosti) proběhl v květnu 1929 na Samechově.

Náčelnice Dívek Táborového ohně, do roku 1932 vedla tábory děvčat

v Samechově a byla členkou náčelnictva.

Po vyloučení jejího manžela K. Bukovanského vystoupila z LČSW v prosinci

1932 také.

Přidala se k zakladatelům Družstva Walden (M. Vavrda, J. Retka,

Teichmanovi) a i nadále vedla letní tábory dívek (Samechov, Nový

Hrozenkov). Např. ve dnech 5. 7. – 20. 8. 1933 vedla kroniku Tábora

Probuzení a vedla na něm dívčí kmen spolu s Annou Holickou. V letech 1934 –

1935 navštěvuje M. Seiferta v jeho domku v Měchenicích.

Cca v letech 1931 – 1951 pomáhá P. Pitterovi ve výchově mládeže z žižkovské

periferie v Setonově duchu tj. dětem z Milíčova domu.