*12. 2. 1908 Doc. MUDr. Václav Čedík – Antar
– woodcrafter;
– woodcrafter;
syn železničního topiče, který padl během první světové války.
od roku 1923 členem Kmene Synové Luny v Benešově. Kmen založili Josef
Kozák, Antonín Škvor, Jan Pecků a V. Antušek, později přistoupili V. Čedík,
Václav Brejška a Václav Kraus.
Po roce 1926, když je osobně navštívil P. Koudela a v mnohém uvedl na
správnou cestu, uspořádali nábor nových členů propagační výstavkou svých
prací a jinými doklady ze svého života ve výloze obchodu, vzrostl jejich počet
na 24 členů. Začínají si říkat Antares - Kmen Antarův, podle svého náčelníka
V. Čedíka - Antara. Odešli s P. Koudelou z LLM, aby založili ISAW.
Působil jako redaktor a publicista časopis Slunce (ISAW), od 7. 4. 1929 člen
ústředního výboru ISAW (Junáci Přírody a Práce);
vedoucí medické sekce Jednoty nemajetných a pokrokových studentů,
Dospíval v obtížných existenčních poměrech a už od gymnázia, na němž
1928 maturoval, si musel vydělávat na studium. Jako student, spolu s jinými
vydával satirický časopis Plivas, tehdy také napsal obsažnou divadelní revui
"Let do vesmíru", která se dostala se do rukou J. Voskovce aj. Wericha
a E. F. Buriana, kteří ji však nevyužili, se slzami v očích ji pak spálil.
Psal také proslovy pro Recidak, kde spolupůsobil Vítězslav Nezval, jehož
představení se konala v budově bývalého divadla Dada na Slupi. Působil také
v Akademickém klubu.
Odchodem do Prahy činnost benešovské skupiny ISAW stagnovala až zanikla.
Zapsal se na pražskou techniku, z této školy pak přestoupil na Lékařskou
fakultu UK. Od mládí se účastnil politického života levicových, ve 30. letech se
stal vedoucím pracovníkem organizace komunistické mládeže a studentstva.
Jako blízký spolupracovník V. Sinkule vedl pod pseudonymem Antar
protifašistické studentské hnutí. Spoluzakládal Jednotu nemajetných
a pokrokových studentů a Demokratický blok studentstva. Založil, redigoval
a vedl studentské časopisy Blok a Nástup, 1934–1939 byl redaktorem
časopisu mediků a lékařů Roentgen.
Za okupace pracoval v benešovské nemocnici, kde pomáhá lidem stíhaným
Gestapem. Po únoru 1948 působí jako vedoucí redaktor Věstníku českých
lékařů, později jako přednosta psychiatrické kliniky Lékařské fakulty
v Plzni, působí na pražské psychiatrické klinice a v roce 1953 s podlomeným
zdravím odchází jako primář do Státního psychiatrického léčebného ústavu
do Havlíčkova Brodu, podlehl zákeřné nemoci.
Po uzavření českých vysokých škol 17. 11. 1939 našel zaměstnání na interním
oddělení benešovské nemocnice, kde pomáhal lidem stíhaným Gestapem. Stal
se členem vedení partyzánského hnutí na Benešovsku a koncem války byl
odvlečen na nucené práce. Medicínu mohl dokončit až po 1945, kdy se ve
zdravotnictví angažoval politicky (jako zdravotnický publicista a
organizátor) a pedagogicky. Stál u zrodu časopisu Sociální a zdravotnická
politika a v červnu 1948 byl pověřen redigováním 9.– 25. čísla Věstníku
československých lékařů. Působil také jako předseda Svazu čs. Lékařů.
V letech 1948–1951 byl přednostou psychiatrické kliniky v Plzni. V roce 1950
se zúčastnil zájezdu československých lékařských vědeckých pracovníků do
SSSR. Práci na několika monografiích i na klinice mu od 1948 komplikovala
vážná choroba.; Vrátil se do Prahy, kde nastoupil jako zástupce přednosty
psychiatrické kliniky, ale v roce 1953, po zhoršení svého zdravotního stavu,
odešel z Prahy pracovat na klidnější místo. Do konce života působil jako
primář ve Státním psychiatrickém léčebném ústavu v Havlíčkově Brodě.
In memoriam byl vyznamenán medailí J. E. Purkyně.
Jeho literární práce byly ovlivněny marxismem, odrážely politické a sociální
poměry doby svého vzniku a reagovaly na nebezpečí nastupujícího fašismu.
V oboru psychiatrie se věnoval především přípravě kapitol do
vysokoškolských učebnic. Nedokončena zůstala jeho Obecná psychiatrie
s psychologickým úvodem. Patřil u nás k předním zastáncům teorie
I. P. Pavlova.
Publikace – abc dialektického materialismu (edice slunce sv. 1, Praha, 1934),
Tak pravil Wolker - technika a chemie jeho slov (edice slunce sv. 4, Praha,
1934),
publikace Památce doc. MUDr. Václava Čedíka – Antara (uspořádali Karel
Cvejn a F. Turnovec, OÚNZ Benešov, 1961), Antar bojující (K. Cvejn editor;
památce doc. MUDr. Václava Čedíka-Antara : Výbor z jeho literární tvorby;
SZdN, 1963), Abeceda dialektického materialismu, 1945;
Neurosa jako nedořešený konflikt, 1941; kapitoly in: Repetitorium všeobecné
psychiatrie s psychologickým úvodem, 1953 (knižně 1955); Psychiatrie a
psychologie, 1953 (2. přepracované vyd. 1955); Psychiatrie a psychologie pro
zdravotnické školy, 1953; Schizofrenie dementia praecox + Somatogenie in:
Speciální psychiatrie, 1956;
/*Benešov/