†12. 11. 1981 MUC. Viliam Alexander Valovič – Manoki (Bratislava)

– pseudonym viva

villa – woodcrafter;

Měl sedm sourozenců;  studoval na československém státním reálném

gymnáziu v Bratislavě (byl spolužákem Owatuny a Wajikaniho),

maturovali společně v létě roce 1928. Vystudoval Lékařskou fakultu

univerzity v Bratislavě, promován lékařem 2. 5. 1936.

Roku 1926 se společně s Felixem Dvořákem a Vojtěchem Palkovským

seznámili s knihou M. Seiferta Přírodou a životem k čistému lidství.

Kontaktovali autora a stali se členy Ligy pro výchovu přírodou - Moudrost

Lesa (1926 - 1928),  jako Kmen Deti Slnka (Bratislava), později Ojibway.

Roku 1927 tábořili s M. Seifertem na Waldenu v Nízkých Tatrách.

V roce 1931 se stává náčelníkem Ligy československých woodcrafterů

a je jím až do rozdělení republiky v roce 1938. Přestože se mu podařilo

představit woodcraft v původní a čistě americké podobě, zároveň vytvořil

organizaci společensky nevýznamnou a izolovanou.

Podle vlastních slov roku 1938 v Bratislavě spálil celý historický archív

LČSW (1912 - 1938), který obsahoval i nenahraditelné materiály od

M. Seiferta z dob počátků woodcraftu na našem území. Od roku1943 byl

jako lékař zapojen v partyzánském odboji proti okupantům na východním

Slovensku.  Za válečné hrdinství a boj proti okupantům obdržel vysoké státní

vyznamenání. V letech 1945 - 1949 působil jako revizní lékař na Úřadě

válečných poškozenců;

Po roce 1945 působil jako čestný náčelník kmene Ojibway do roku 1950;

kmen rozpuštěn v květnu 1951.

Liga československých woodcrafterů oznámila obnovení své činnosti

22. 5. 1945 (Přípravným vedením byli pověřeni: J. Wolf – předseda, Z. Pouba

– jednatel) a 21. 8. 1945 předala Ředitelství národní bezpečnosti přehled

o činnosti Ligy do jejího rozpuštění. Řádná volná hmada a sněm proběhly

30. 9. 1945 v Praze ve Štefánikově domě. Účastnilo se 42 členů. Předváleční

členové, už oproštěni od ideových sporů z let 1932 - 1936 zvolili nové

náčelnictvo, v němž MUC. V. Valovič působil jako náčelník.

Obnovení činnosti bylo povoleno Ministerstvem vnitra 18. 6. 1946.

Ve dnech 1. - 3. 11. 1946 se konala valná hromada a sněm za účasti

44 členů. Činnost odstupujícího náčelnictva byla kladně hodnocena.

Z voleb vzešlo nové náčelnictvo, v němž MUC. V. Valovič působil jako

náčelník.

Sněm 2. 11. 1946 mu udělil nejvyšší vyznamenání Ligy čs. woodcrafterů

Řádu Svantovítova kohouta za záslužnou práci pro Ligu, bdělost a strážení

woodcrafterského hnutí.

Ve dnech 22. - 23. 3. 1947 se konala valná hromada a sněm za účasti 30

členů. MUDr. V. Valovič a J. Novák požádali o uvolnění z funkcí v náčelnictvu,

s ohledem na pracovní a studijní povinnosti. Sněm poděkoval MUDr.

V. Valovičovi za odvedenou práci při obnovení činnosti a udělil mu čestnou

hodnost starosta Ligy československých woodcrafterů.

Sněm poděkoval J. Novákovi a vyslovil zvláštní uznání a dík za vedení

širokého rozsahu ligových záležitostí, agendy nejen vlastní, ale i jiných

funkcionářů. Z voleb vzešlo nové náčelnictvo, v němž V. Valovič již nepůsobil.

Na pokyn Ústředního akčního výboru Národní fronty byla svolána na

11. 3. 1948 porada zástupců kmenů a při Lize čs. woodcrafterů byl vytvořen

akční výbor – již bez účasti V. Valoviče.

Náčelnictvo a akční výbor svolaly na 11. 4. 1948 řádnou valnou hromadu.

Zprávy činovníků byly přijaty, odstupujícímu výboru bylo uděleno

absolutorium. Z voleb vzešlo nové náčelnictvo, v němž V. Valovič působil

jako starosta.

V roce 1949 zatčen za tzv. podvracení republiky jako člen vedení Strany

práce (obdoba ČSSD), která se bránila včlenit do KSS a jako svědek událostí

v průběhu SNP (ústup partyzánské jednotky od Liptovského Mikuláše přes

Svatojánskou dolinu do údolí řeky Hron), byl ve vykonstruovaném procesu

v roce 1950 – odsouzen na 10 let nucených prací v lomu Dubná skala

u Vrútek; byl vězněn do roku 1952; rehabilitován počátkem 60. let;

poté působil až do roku 1976 jako lázeňský lékař v Bardějově.

V roce 1978 obdržel ocenění od prezidenta americké Ligy.

Autor samizdatových statí o E. T. Setonovi a překladatel z angličtiny

a němčiny. Při podepisování článků užíval zkratky viva villa.

Dílo – Mystérium táborenia (Hlasatele LLM, na pokračování, 1931),

Vudkraft (Les sv. 4, 1939), Ernest Thompson Seton. Dílo a osobnost

(Les sv. 6, 1946), Ernest Thompson Seton, zakladateľ lesnej múdrosti

(samizdat, 1970), Od útopie k vede (samizdat, 1973), Sedemdesiať rokov

Setonovho woodcraftu (samizdat, 1974), Materiály I. - VI. (samizdat,

1974)

Překlady – Woodcraft Rangers (samizdat, 1974), H. Reichling – Ernest

Thompson Seton a vudkrafterské hnutí v Anglii (samizdat, 1975)

Woodcraft Folk (rukopis překladu 1975 – 80 - torzo, nedokončeno)